Zástavní smlouva

Zástava je zajišťovací institut, sloužící k tomu, že se zástavnímu věřiteli dostává určité jistoty, že jeho pohledávka bude uspokojena a na druhou stranu nutí dlužníka ke včasnému a řádnému plnění.

Jedná se tedy o právo, které slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn a věřitel může v tomto případě dosáhnout uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžené zástavy.
Touto smlouvou dochází k dobrovolnému vzniku zástavy. V případě, že je zastavována věc movitá a dochází k jejímu fyzickému předání zástavnímu věřiteli, vzniká zástava až předáním této věci (do doby předání vzniká pouze závazek). V případě, kdy k tomuto předání nedochází, je zapotřebí provézt zápis do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou ČR. V případě nemovitostí, jež se zapisují do katastru nemovitostí, vzniká zástavní právo až jeho zápisem do tohoto katastru. Jestliže se jedná o nemovitost, která se do katastru nezapisuje, je zapotřebí provézt zápis do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou ČR.
Zákon vyžaduje pro tuto smlouvu písemnou formu. Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, která je touto smlouvou zajišťována. Zástava a pohledávka musejí být jasně specifikovány (tedy den a důvod vzniku pohledávky, její předmět, její výše vyjádřená v penězích, dále její splatnost, výše úroků a výše úroků z prodlení). Stranami této smlouvy jsou zástavní věřitel a zástavce.