Především je nutné věnovat pozornost jednotlivým pracovním zónám, které odpovídají procesu přípravy jídel. Následující pracovní úseky by neměly chybět v žádné kuchyni. Dbát musíme také na jejich správné postupné zařazení.  V prvé řadě zmiňme zónu skladovací. Spíž a chladnička, které by měly být na témže místě, představují vlastně začátek celého procesu přípravy jídel. Odtud bereme základní suroviny, které putují do přípravné zóny. Ta by měla být dostatečně prostorná a zároveň umístěná v blízkosti dřezu, kde provádíme očistu některých surovin. Ideální je mít po obou stranách mycího prostoru dostatečně velkou pracovní plochu, a to po levé straně na základní přípravu surovin a po pravé pro jejich další úpravu. V této části je také dobré umístit myčku a odpadkový koš. Následuje varná zóna se sporákem. V případě, že prostor pod varnou plochou potřebujeme využít pro jiný účel než přípravu jídel, můžeme troubu na pečení umístit samostatně na jiném místě. Poslední zónou je odkládací a servírovací prostor, jehož význam je často opomíjen. Výsledkem jsou pak připálené pokrmy nebo opařené ruce. Servírovací plocha je nezbytná i pro konečnou estetickou úpravu jídel.

Mějme na paměti, že v kuchyni se pohybujeme po stranách pomyslného trojúhelníku, který zahrnuje Chladničku (spíž), dřez a varné centrum. Vhodné je, aby vzdálenosti mezi těmito body nebyly příliš velké. Celkový obvod tohoto trojúhelníku by měl dosahovat maximálně pěti, šesti metrů. Linka, která je navržená v jedné přímce, není z hlediska ergonomiky správným řešením.

Obecně platí, že by přesné rozměry kuchyňského zařízení měly být přizpůsobeny proporcím člověka, který v kuchyni stráví nejvíce času. Kuchyňská deska nebo kuchyňské dřezy by neměly svou výškou nutit kuchaře ohýbat záda, varné centrum je naopak z důvodu lepší přehlednosti o připravovaných pokrmech možné umístit níže. Skříňky umístěné nad kuchyňskou deskou by měly být snadno dosažitelné. Kuchyňské náčiní promyšleně rozmístěte podle rozvržených pracovních zón. Těžko využijeme v přípravné zóně soupravu příborů, naopak v zóně servírovací by chybět neměly. Byť se nám podobné příklady mohou zdát malicherné, mohou nám velmi usnadnit práci.

Důležité je v kuchyni kvalitní odvětrávání a osvětlení. Digestoř se umisťuje ve vzdálenosti 65 až 75 centimetrů v závislosti na druhu varné desky. Odsávání par by mělo být dostatečně účinné, a to zvlášť v případě, že je kuchyň propojena s obývacím prostorem. Dbát bychom měli na řádné osvětlení, které je v kuchyni dvojího druhu; rozlišujeme světlo pracovní a osvětlení interiéru. Zatímco pracovní světlo by mělo dostatečně a jednolitě osvětlovat místa přípravy pokrmů, klasické světlo tak silné být nemusí. Nesmí však docházet k tomu, že si kuchař nebo kuchařka během své práce stíní. Jídelní stůl by měl být od kuchyňské linky vzdálen alespoň jeden metr a po jeho obvodu by se měl nacházet dostatečný prostor na průchod.

Dodržením zde nastíněných základních zásad ergonomiky se naše kuchyně stane příjemným místem pro práci i setkávání rodiny. Urychlíme přípravu pokrmů a ušetříme čas, který je v dnešní době vzácný. Při kompletní rekonstrukci kuchyně nám správné ergonomické řešení pomůže navrhnout pracovník kuchyňského studia. V případě, že svoji kuchyň pouze renovujeme, nám i malé úpravy či změna rozmístění náčiní a zásob, pomohou pracovní prostor v kuchyni výrazně ergonomicky vylepšit.